|
Zatmění slunce 1999
Kdy: 11.8. 1999
Kdo: Petr K., Petr G., David, Jitka
Fotografie:
David (celkem 41 fotografií) :
Foto 1 - začátek cesty, poprvé vyrážíme do kopců
Foto 2 - konečně nahoře (v sedle) Petr G. se drápal dál až na vrchol
Foto 3 - jednotlivé fáze zatmění Slunce jak se mi je podařilo zachytit
Foto 4 - při sestupu se nám podařilo potkat kamzíka, který se rád fotil (asi byl na turisty zvyklej)
Foto 5 - při slézání dolů bylo více času na focení a taky bylo lepší počasí
Foto 6 - jezero a řeka dole, nezapomněl jsem během cesty ani na makro a Petr se svým Canonem
|
Přepsáno z videa, dva roky po té:
protože zatmění slunce je velice vzácný úkaz, byli by sme fakt totální trubky, kdyby sme si ho nechali ujít a nejeli se za ním podívat.
odjezd úterý večer
vyrazili sme, jak se pak stalo zvykem, na noc, do alp, na místo našeho pozorovacího stanoviště. to bylo vybráno velice jednoduchou úvahou - co nejvíce ve středu pásu zatmění, co nejvýše (nad mrakama :)) a co nejblíže. vzhledem k tomu, že nad evropou se prohánělo pár deštivých front, tak výběr pozorovacího místa byla stejně pěkná loterie.
konečná pro úterní večer byla u jezera Alm See. péťa s jitkou spali v autě (odkud bylo ještě dlouho v noci slyšet jitčino chichotání (smích, který musel být slyšet "až na vrcholky hor") a péťovi bláboly). já s davidem jsme samozřejmě spali venku pod alpskou hvězdnatou oblohou (občas) - žádný másla.
ráno středa
probuzení v nádherném jezerním údolí, krásné vysoké hory okolo nás (což sme při nočním příjrzdu netušili). boužel dost pozdě (cca v půl sedmý) s ohledem na to, co nás čekalo. protože od jezera nebyla přímá cesta na námi zvolený vrchol, přejeli jsme o údolíčko vedle a vyrazili sme. naše vybavení bylo dost skromné, asi největší úlet byli tenisky péti g. (tréninkové rokenrolové). technika byla lepší, dave měl zrcadlovku, já taktéž, k tomu malej automat, videokameru, dalekohled, pétan kameru hi8. a samozřejmě stativy.
ve třičtvrtě na osum sme byli stále na téměř rovince, jdouce k úpatí Hory. tam když jsme dorazili, byli jsme v podstatě na pokraji sil (ó, jaký to byl omyl, pokraj sil vypadal úplně jinak (ošklivěji))
ve čtvrt na deset sme se dostali nad pásmo normálně rostlých stromů. již nám nevadil déšť, vlastní pot měl zhruba stejnou účinnost.
naděje na dosažení vrcholku se začala pomalu ztrácet v pomyslné půlce cesty, horské chatě ve výšce 1740 nm (start cesty byl ve 700 mn). a zatmění mělo za chvíli začít. no nic, vydali jsme se dál.
za chvíli jsme se dostali k prvním sněhovým plochám (srpen), a k prvním křížkům. zhruba tady (asi ve výšce 2000 nm) jsme zanechali svému osudu a jako potravu alpským svišťům a havranům zcela vyčerpanou Jitku. snad si vybuduje malý záhrab a vydrží až do doby našeho sestupu. někde tady jsem dokonce díky únavě zapoměl i na své vzory (rychlé šípy) a dopil sem naše poslední zásoby vody, aniž bych se rozdělil s kamarády. jediným pozitivem na této chvíly bylo, že zatmění ještě nezačalo, protože jsem si o hodinu spletl začátek.
v době, kdy začalo částečné zatmění jsem odpadl i já. dejv zůstal solidárně se mnou a tak jsme založili náš fototábor na takové příjemné planině, pod vrcholem Hory, asi v 2300 mn. jeden péťa g se vydrápal až na vrcholek (2500 mn). samozřejmě tímto činem získal kromě našeho obdivu i pár přezdívek, kamzík a messner ….
samotné zatmění
absolutně úžasné, nesrovnatelné s ničím, co jsme zatím zažili. a ani fotky a videozáznam nemůžou atmosféru tohoto jevu přiblížit. fotili a točili jsme jak o život, samotná fáze totality trvala jen okolo dvou minut. a ve srovnání s ní je částečné zatmění (nebo třeba úplné zatmění měsíce) absolutní nuda. (veselá příhoda z natáčení - davidovi samozřejmě došel při totalitě film)
po tomto nádherném přírodním divadle nás čekal sestup. podobně dlouhej, cestou sme sebrali jitku (vrátila se k chatě v 1700 a jako jediná z nás zatmění neviděla). z Hory jsme se k autu dostali pozdě večer, tam jsme si teprve všimli výchozí výšky, což nás docela potěšilo (péťa g. vyklusal za dopoledne převýšení asi 1800 metrů). filmů padlo docela dost, dohromady asi 10-12?
a co je hlavní, tento vejlet byl počátkem našeho horocestování .….
|
|
|
